|
|
Právní úprava židovské menšiny v meziválečném Československu
Urešová, Jana ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
- český jazyk Problematika židovské menšiny především za doby 2. světové války byla probírána již nesčetněkrát. V celé řadě zdrojů je poměrně přesně zachycena tehdejší politická situace a postupné vylučování židů ze společnosti, o samotné perzekuci ani nemluvě. Toto téma mě zajímalo asi už od doby, kdy jsem se o židech a 2. světové válce dozvěděla. Už na základní škole jsem v dětských encyklopediích nejčastěji pročítala toto téma a stále nemohla pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Čím jsem byla starší, tím více informací jsem zjišťovala, ale stále bez pochopení příčiny, proč vlastně židé, co komu provedli, že museli tak krutě skončit a stále dokola ta stejná otázka, jak je možné, že k tomu mohlo v nedávné minulosti dojít?? Téma diplomové práce pro mě proto bylo jasné. Měla jsem poměrně hodně informací o židovském životě za války, ale příliš jsem nevěděla o jejich původu a především mě zajímaly počátky jejich omezování, co vlastně situaci za války předcházelo. Jako úplný základ a pro pochopení veškerých souvislostí, je dle mého názoru nezbytné začít od začátku. Kdo to jsou židé, kde se vzali, odkud přišli, jací byli, čím se živili a jak se k nim jako k menšině přistupovalo. Po zjištění těchto informací pro mě bylo překvapením, že židovská menšina to vlastně nikdy neměla úplně jednoduché....
|
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
|
| |
|
| |
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
|
|
Právní úprava židovské menšiny v meziválečném Československu
Urešová, Jana ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
- český jazyk Problematika židovské menšiny především za doby 2. světové války byla probírána již nesčetněkrát. V celé řadě zdrojů je poměrně přesně zachycena tehdejší politická situace a postupné vylučování židů ze společnosti, o samotné perzekuci ani nemluvě. Toto téma mě zajímalo asi už od doby, kdy jsem se o židech a 2. světové válce dozvěděla. Už na základní škole jsem v dětských encyklopediích nejčastěji pročítala toto téma a stále nemohla pochopit, jak se něco takového mohlo stát. Čím jsem byla starší, tím více informací jsem zjišťovala, ale stále bez pochopení příčiny, proč vlastně židé, co komu provedli, že museli tak krutě skončit a stále dokola ta stejná otázka, jak je možné, že k tomu mohlo v nedávné minulosti dojít?? Téma diplomové práce pro mě proto bylo jasné. Měla jsem poměrně hodně informací o židovském životě za války, ale příliš jsem nevěděla o jejich původu a především mě zajímaly počátky jejich omezování, co vlastně situaci za války předcházelo. Jako úplný základ a pro pochopení veškerých souvislostí, je dle mého názoru nezbytné začít od začátku. Kdo to jsou židé, kde se vzali, odkud přišli, jací byli, čím se živili a jak se k nim jako k menšině přistupovalo. Po zjištění těchto informací pro mě bylo překvapením, že židovská menšina to vlastně nikdy neměla úplně jednoduché....
|
host ::
RSS.